Blízká setkání třetího druhu
Existuje několik druhů trapnosti…
“Je mi líto, Fando, ale nejmíň rok s Tebou do divadla nepůjdu, ” řekla mi kamarádka, Intelektuálka a taky někdejší milovnice divadla. Vlastně by mě to ani nepřekvapilo, protože drtivá většina představení stejně nestojí za shlédnutí a ti, kteří ošoupávají čalounění sedaček takřka denně, tak většinou činí s nadějí, že třeba tento večer..nešli zbytečně. Jenže Intelektuálka má osobní důvody.Ty osobní důvody jsme na poslední den roku potkali – a překvapivě nikoli v divadle. Elegán a jeho těhotná milenka se v jednom moravském městečku objevili jako špatní ochotníci, kteří vpadli na jeviště mimo svůj výstup. S rostoucí panikou a směsicí trapnosti se pokusíme jeden druhého ignorovat. Oni vědí, že já vím. Já vím, že oni vědí. Dohromady všichni víme, že pracovně se nadále budeme potkávat a předstírat, jako by se nic nestalo. Můžete ale skutečně na někoho profesně nahlížet nezaujatě, když víte, že někomu blízkému značně poničil život?