Návod na dokonalou kritiku

aneb příspěvek o rautech

S tím, jak stále stoupá náklad časopisu Apetit, rozmáhá se v kulturně – kritické obci zvláštní móda, které, přiznejme si,  Fanda taky podlehl. Totiž pomáhat si při psaní recenzí kuchyňskou, gurmánskou a všeobecně gastronomickou terminologií. Není to jev nový, ale dneska už aby člověk kritika pohledal, na jeho místě stojí ochutnávač nejméně z od Michelinů. Koneckonců, oba rozdílejí hvězdičky, ne?Skvělá představení tak neváháme přirovnávat k delikatesám, jde -li třeba o aktovky, pak se divákovi servíruje (všimněte si, že zásadně servíruje, už v daleko menší míře podává) opulentní menu z divadelních lahůdek. Festival je pak již  přímo bohatě prostřenou tabulí. Možné je kořenit humorem, takže kus je pak pěkně prošpikován gagy jako svíčková slaninkou. Bohužel, každý den není posvícení, takže inscenace máme neslané nemastné, někdy i nedovařené. Ti invenčnější z nás napíší, že představení  působilo dietně a nezachránilo ho (sic!) plnotučné herectví. A pakliže režisér  hodil „všechny ingredience do šejkru“ , výsledek dopadl jako populární dort pejska kočičky. A z toho může vzniknout jen a jen všehochuť či dokonce pachuť.

Myslím, že tudíž mnohem férovější ke všem zúčastněným, kritikům i divadelníkům, by bylo uvést do praxe hodnocení kulturních počinů podle následných rautů. Už kdysi na to měla náběh bohužel dnes už zaniknuvší rautová rubrika, vedená Fandou a Intelektuálkou. Kritéria posuzování díla by, na rozdíl od těch uměleckých byla jasná. Například:

  • existence teplého bufetu?
  • široký výběr z dortíků?
  • ryby a mořské plody pro náročné?
  • rychlost, s jakou jsou pochutiny doplňovány?

Divadelníci by případné prohry nebrali osobně, neb za propad by mohl najatý gastroservis. Chudá divadla, která mají sotva na buráky, by mohla čerpat rautové dotace. Kritici by se konečně mohli ládovat bez obav, že je někde pozoruje režisér se zavilým  výrazem -už žere třetí lososovej chlebíček, to jsem zvědav, co napíše, parchant –  naopak konzumace zvýšeného množství jednohubek by byla jevem pouze příznivým.

Bohužel celá idea má jedinou vadu. Totiž kritiky se zásadou, že  koho představení neuznáváš, toho víno nepij.

Napište komentář