Krematorium Motol, 22:30
Pozvání na takto uvedenou divadelní premiéru nelze odmítnout.
I když se z krematoria Motol se nakonec vyklube jen tramvajová zastávka, na které se sejdou diváci. Cíl cesty taky nebyl špatný, garáže v pustině, zvláštním místě mezi betonovými torzy cest a podivných skladišť, prostorů, jakých je v Praze stále dost.
Hraje parta mladých (a sedmnáct jim bylo let) o sobě, vnímání světa, o drogách, láskách, rozháranostech mladé duše, která většinou splétá idealismus s cynismem mládí.
“Jsem rád, že jsem s tou jehovistkou mluvil. Utvrdil jsem se ve svých názorech. Je pro mě důležitý, utvrzovat se ve vlastních názorech. ”
“Dneska už není ani proti čemu se bouřit. Ledaže by si člověk něco vymyslel.”
“Nechceme xendohismus!”
“Já nejsem rasistka a on je fakt pěknej hodnej, kluk, ale chápeš, ne?… Nakonec se s ním, protože byl Rom, rozešla.”
Kdyby mi tak znova bylo sedmnáct…
Komentáře
(lysil – Mail – WWW) Vloženo 18.07.2007, 17:17:32
jo tak to už se nevrátí…
dokonce mám poslední dobou pocit, že mi ti -náctiletí čím dál víc lezou na nervy. jako bych jim snad přestávala rozumět, nebo co…
(Fanda – Mail – WWW) Vloženo 19.07.2007, 19:51:30
he he:-)to je docela dobře možné.