Tajný deník Hadriana Molea
Jak si neužít festival.
Stačí deset dní a z člověka se stane troska. Nikoli proto, že by až do rána pil, tančil ve stanu vostopětky, navazoval nová přátelství a za svítání kráčel kamenným srdcem města, poslouchal zpěv ptáků a poslední výkřiky opilců a přitom cítil, že začíná nový den, který bude podobně naplněný. Přitom tepající noční život, který promění Hradec v jednu neutuchající fiestu překrývajících se produkcí, open air koncertů a hučících barů pod širým nebem, je na tomhle festivalu to nejlepší. Jenže když člověk místo útěku z Draku do šapitó v parku a následného koupání ve fontáně noci tráví úmornou redakční prací, uhání kritiky, aby mu napsali úvodník a neustále odolává stresující palbě otázek šéfredaktorky… Když se utrhne na divadlo, vlastně si ho ani neužije. Zbývá tedy otázka, zda je na takové činnosti něco pozitivního. Tak asi stopové prvky by se našly (ne, honorář to věru není). Jsou to samozřejmě zákulisní informace.
…
„Ty ostřelovače na střechách jsme jim rozmluvili,“ říká Všudybyl. Přijíždí izraelské divadlo, což doprovází nezvyklé bezpečností manévry. „Taky po mně chtěli seznam všech lidí, co přijdou do divadla, tak jsem jim nabídl telefonní seznam Hradce Králové,“ pokračuje Všudybyl.
„No ale zase uznej, že je pěkné, že se stát Izrael tak stará o bezpečnost svých herců,“ namítá Jitřenka.
„Vy jste tak naivní,“ ušklíbne se Všudybyl. „Kdepak divadlo, přijede izraelský velvyslanec.“
…
Přijíždí Divadlo na Vinohradech, což je programová úlitba (kritika aspoň bez výčitek svědomí může jít na program mimo hlavní scénu) a samozřejmě trhák u hradeckých. (dneska si jedna sousedka v hledišti pochvalovala, že to bylo eňo – ňuňo představení, což asi už nepotřebuje další komentář.) Divadlo na Vinohradech přijíždí v počtu dvaceti zaměstnanců, odjíždí však s pouhými osmnácti pracovníky. V Hradci není bermudský trojúhelník. To jen vinohradská technika není zvyklá jezdit na zájezdy a zlupe se tak, že se nemůže trefit s věšákem do korby náklaďáku. Dvě hodinové výpovědi na místě.
… „Docela mě děsí, že tenhle člověk reprezentoval Českou republiku jako diplomat.“
„Hm, taky bych čekal víc taktu, řvát na herce uprostřed představení se nedělá, tím je rozhodíš až do konce.“
„Nic si z toho nedělejte, jeho žena říkala, že mu doma neřekne jinak než FAŠISTA.“