Invex v dvojitém roce Bonda
Když se nás akb na konferenci zeptal, po kolikáté už, nemohl jsem se dopočítat, ale deset to ještě nebude. Přesto jsem pamětník a letošní Invex mi přišel slušný. Tedy Invex slušný, Digitex lepší. Stále mě víc zajímá použití ICT v domácích podmínkách než podnikové systémy.
Nechci se letos připojit k moralizování, jestli je Invex potřeba, jestli to nebylo úplně blbé atd. Já mám svým způsobem veletrhy rád. Moc nového se nedozvím, i ta tiskárna ovládaná hlasem byla jenom taková hříčka a způsob, jak přilákat novináře na stánek. (Někdy mě ta novinářská sebranka fascinuje. Člověk je vidí jenom na akcích, kde lze očekávat zajímavé dárky, často až nad rámec slušnosti. Trochu mi přijde, že by se za tohle měl odebírat novinářský průkaz. Doživotně.)
Nepřehlédnutelní byli letos oranžoví. Nemyslím MV s eGONem, který je takovou Langrovou hříčkou (správně položená otázka na tiskovce: Zjišťoval někdo, co chtějí občané?), ale Extra Publishing s extra-PC. Časopis po grafické stránce nešťastný, ale dost přišlápnul na krk Computeru a zřejmě ještě přišlápne. Inu, co si v cpressu vychovali, to dnes mají. Je zajímavé, že z toho vydavatelství jsou samé spin-offy (a samotný cpress je také původně spin-off).
Na Invexu jsem si taky dojednal poslední foťák do testu digitálů kolem pěti tisíc. Pamatuju, jak jsem v Grafii fotil Kodakem, který původně stál sto tisíc korun. Foťák neměl ani jeden megapixel a za třiroky ho strčily do kapsy foťáky za dvacet tisíc. Co dnes dostanu za pět tisíc je zajímavé, ale vítěze už asi mám.
HD televize byly naprostá nuda. Abych řekl pravdu, zajímá to pár magorů, normálním lidem to může být naprosto ukradené. Rozdíl mezi přepočítaným obrazem z DVD a TrueHD rozeznatelný tak do dvou metrů, ale stejně to není žádný důvod, proč si pořizovat předraženou techniku a filmy s ještě debilnější ochranou, než kdokoli doufal.
Takže zlatým hřebem Invexu byla nakonec láhev skvělého vína, které u lii zanechala smilla. Ale to je spíš postInvexum…