Všichni se chtějí vyjádřit k blobu, tak já taky!


Ve zpožděném letadle na pravidelné lince Amsterdam – Praha čtu v novinách rozhovor s ředitelem Národní knihovny Vlastimilem Ježkem. Na dotaz, na co potřebujeme novou a drahou budovu odpovídá mimo jiné tím, že knihovna není jen místem, kde si půjčíte knížky a zase vypadnete, nýbrž místem, kde si budou lidi dávat schůzky a chodit na další kulturní akce. Zrovna se vracím z místa, kde jim to právě takhle tři měsíce úspěšně funguje.

It is a lot of money, but it is not expensive!

Tuhle větu opakuje energický ředitel amsterdamské knihovny hned několikrát. Jejich budova u vody stála pětasedmdesát milionů €, ale sakumprásk i s tím elegantním stolem, za kterým teď v ředitelské pracovně sedíme. Účet komplet zacálovalo město s vědomím, že jde o dobrou investici. Zády se budova opírá o muzeum moderního umění a zvenčí připomíná jakoukoli moderní stavbu. Sklo, ocel, dřevo. Klidně by tam mohly být kanceláře, nic provokujícího. Šest pater, osm kilometrů polic s knihami, jedno divadlo a restaurace. Plus tři sta počítačů připojených na internet, které z knihovny dělají největší internetovou kavárnu ve městě, akorát že tahle je zadarmo. Do staré knihovny chodily tři tisíce lidí denně, v nové je každý den návštěvníků přes pět tisíc, o víkendu víc. Uvnitř je knihovna kombinací čistého purismu – co nejvíc prostoru a světla – a jisté hravosti, číst si můžete klidně v leže.

Od myšlenky na potřebu nové knihovny a do přestřižení pásky (na „magické datum 7.7. 2007) uplynulo prý deset let. „Musíte mít hlavně silný koncept, “ opakuje ředitel své další motto. Informační společnost je zkrátka jiná, nevrlí knihovníci za přepážkou jsou reliktem minulosti. Proto otevírají každý den od deseti do deseti, sedm dní v týdnu. Holanďany tenhle luxus stojí na daních víc než dříve – provoz knihovny se prodraží z deseti milionů na dvanáct. Pan ředitel ale klidně může zopakovat své nejoblíbenější heslo. Je na knihovnu hrdý a Holaďani s ním: knihovnu milují, ač architektonicky je zcela funkční, leč nikterak výjimečná.

Opravdu jsou tři miliardy na „blob“ s přidanou architektonickou hodnotou moc?


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *