kocicka.net fanda zwíře old zwíře
Prodej ready made společností. Máte také zájem o předzaloženou společnost ready made? Vyhnete se tak zdlouhavému administrativnímu procesu, který zakládání společností provází.

Krismas, pičo (mám rád Vánoce a nestydím se to říct)

“Jsem z těch večírků nějak unavená,” říká dvířka a já musím uznat, že já taky. Strašně to žere čas a většinou to nic nevyřeší. Mám je rád, ale jednou za čas.


Ale jsou i jiné věci, které žerou čas. Když si s dobře informovaným zdrojem dáváme druhou lahvinku červeného k obědu,  jsou mi všechny důsledky šumák. Není nad to se od někoho cizího dozvědět, koho ještě letos kupuje moje mateřská firma. Dobře informovaný zdroj je taková varianta Baseta z divadelního světa.

V práci ještě zajdu na hodinu angličtiny, ale lehká špička mi kupodivu v mluvení nijak nepomáhá. Navíc už sem se při předchozích hodinách rozmluvil, což jsem dokázal i ráno a na setkání s “džejárem” z jedné antivirové společnosti. Je vtipný a na začátek mi ukazuje iPhone, který si sám hacknul. Jeho CTO má naopak běžný manažerský telefon, ostatně je to člověk, který pamatuje ještě mainfraimy a už prodal několik vlastní hlavou založených společností. Tahle byla zatím poslední.

Evidentně chce povídat, co úžasného jejich produkt dělá, ale já to vím a on mi to navíc pověděl třemi větami. Je to úžasné, ale je to pořád dokola. Docela fajn společnost na to, jak nedokonalý produkt, který neskutečně zatěžuje systém, dělají.  Ale to není účel rozhovoru – já si to nenainstaluji a čtenářům to cpát nebudu.

V pátek přijela lia. K tomu jsme sehnali lístky na Plačky od Skutrů a šli se podívat na příjemnou jevištní báseň se zpěvy. Přestože tento divadelní styl jsem dosud neviděl, neměl jsem problém s tím, co si o představení myslet.

To jsem naopak měl u několika zapomenutelných představení, tedy zejména u Minettiho v Řeznické. Stále jsem měl dojem, že přes veškerou snahu představení příliš nefunguje, ale stejně jsem netušil, co si mám myslet. Ještě, že to nebylo dlouhé.

A pak tu byl Zlatý prsten Jana Třísky, který už se dostal i do Blesku. Však je taky o bulvárních novinářích a jednom nešťastném Ondřeji Pavelkovi, který hraje sám sebe. Před představením je dobré pozřít dva tři panáky, pak je to docela jízda. (Po představení nějaký panák taky bodne.) Velké umění v tom nehledejte, ale zábavu ano.

Tak ještě jeden večírek a budou Vánoce.

Napište komentář