Catalunya Wagen
Další večer končí v alkoholovém opojení, tentokrát dost neplánovaně. Včera jedna neproduktivní debata o politice, dnes další o byznysu.
Ráno jedeme na turistickou projížďku městem a v polovině končíme zmrzlí jak exkrementy. Počasí se nám trochu zkazilo, tak míříme na oběd. Obejdeme několik ulic, kousek od hlavní turistické tepny narazíme na arabsko-tureckou enklávu a projdeme uličkou kurev. Ještě rádi se vracíme na hlavní a na druhou stranu od ní narazíme na restauraci. Z venku vypadá trochu turisticky, trochu jako pajzl, ale kuchyně nás nakonec přesvědčuje, že čmoudi umí vařit.
Je to neuvěřitelné. Každá průměrná normální restaurace tady umí vařit líp, než naše skvělé jídelny. Jídlo chutné a hlavně výborně naservírované. Zatím se nám nestalo, že bychom dostali špatné jídlo. Maximálně si někdo vybere špatně z jídelního lístku, ale jídlo je vždy perfektní. Jak dlouho nám ještě bude trvat, než se to naučíme?
Na výstavu se vracím odpoledne a jsem docela zklamaný. Nic extra zajímavého tady není. Ze spotřebitelské oblasti jsem to podchytil už včera a zbytek nestojí za řeč. Sleduji několik nových ptákovin, ale vše je ve stádiu zrodu, že je třeba počkat, zda se tomu dostane pozornosti.
Celkově jsem zklamaný z mobilních telefonů. Jsou to neuvěřitelné sračky, které staví pouze na tradici. Pokud je někdo zvyklý na ovládání firmy XY, příště si pravděpodobně koupí jejich mobil. Pokud ale vezmu ovládání firmy XY, je to těžkopádná příšernost. Proč jsem jako běžný uživatel nucen číst manuál a nastavovat spoustu nesmyslných funkčí, když to jde i jinak? Je to smutné. Firmy sledují jedna druhou, aby náhodou celosvětově nezískaly v jednom sementu o půl procenta víc, ale zamyslet se nad celkovou koncepcí se nechce nikomu. Nasrat, nic jiného než pořádnou konkurenci si nezaslouží.
Po krátké prohlídce výstaviště a návštěvě presscentra nadchází večeře. Už to začíná být třetí den to samé, ale občas nějakou informaci zachytím. Čtyři dny je na výlet tak akorát. Stejně hlavně přemýšlím o PR cestách obecně. Kolik na tom firmy propálí peněz, jak na nich nabrífují novináře a jaké celkové PR value z toho mají. Myslím, že to celkově přeceňují, ale má mě to vůbec zajímat? Jednou jsem do Barcelony zajel rád, ale jinak jsou to spíš vyhozené peníze, přes internet se zpravodajství dělá levněji, rychleji a pohodlněji.