Kočičky v síti

Asi jsem se dostal do katovského období. Kromě Haddona (o kterém jindy) dštím síru a oheň a jsem všemi nenáviděn jako negativní člověk, vedle kterého by nikdo nechtěl bydlet (až na pana nakladatele, který poslal smířlivý mail a chce mi vše vysvětlit osobně). Na dnešní filmové představení jsem šel s tím, že to bude bizár, a to včetně předskokanské přednášky Freda Alana Wolfa. A předpojatost byla zbytečná, ve skutečnosti to bylo naprosto neuvěřitelné. Ostatně tentokrát jsem v názoru na film nezůstal osamocen, fuxoft ho ztrhal lehce (Baldýnský v Freflexu také) a tady si dal někdo práci, aby odhalil všechny nesmysly. Ono už podle anotace to vypadalo jako patafyzická sračka.

Přednáška před filmem byla jenom takový vtipný začátek (Fred Alan Wolf: What is funny? Z publika: Bad translation.), při kterém teorie kvantové fyziky dostávaly z úst překladatele nové významy a Marlee Matlin se stala kandidátkou na cenu akademie. Když po 40 minutách bezobsažných blbostí nabídl možnost zúčastnit se zítřejšího semináře (vstupné není nijak strašné; z publika: pět tisíc korun) a odmítl zodpovědět dotazy po filmu (musím se připravovat na zítřejší seminář), vzbudilo to velké nadšení (není to pět tisíc, tuším 4900 korun).

Proč jsem tam vlastně lezl? Na poslední chvíli jsem dostal lístky, původně určené kolegyni z přílohy Věda. Prý o tom klidně můžu něco napsat. Ale to já rád. Ostatně celá tato akce silně zavání, asi jako blogerské spříznění kolem vědeckého kouzelníka. Ono když pan medicínský doktor Pavel Bém podporuje psychotroniku, to asi nemůže podporovat normální divadlo, že.

Publikoval zwire dne Friday, April 4th, 2008 v 11.28 pm hodin jako ostatní kecy. Reakce na tento příspěvek můžete sledovat prostřednictvím RSS 2.0 kanálu. Také můžete zanechat komentář, nebo odkázat z vlastní stránky.