Božka! v Ty Krávastice


„Problém není v tom, že by Pokorný jel v koksu,“ zamyslel se po první půlce Hroch, „ale v tom, že jsme si ho nevzali taky.“ A měl rozhodně pravdu.

Raut na premiéře nebyl jenom na konci představení, ale chytře již v půlce. I tak se hlediště „prý“ viditelně vyprázdnilo. A jak říkali zůstavší účastníci,  doufali, že už to nebude dlouhé. Spletli se.

Představení Němcová! v divadle Ta Fantastika v režii Jiřího Pokorného, který také napsal scénář s hudbou Noida je psychedelické peklo. Josef Herman o něm napsal, že je to experiment na pokraji hazardu a je to asi nejvýstižnější přirovnání.

Hudba osciluje mezi něžnými melodiemi a la Karel Vágner vzor osmdesátá a pseudometalovými riffy ve stylu Rammstein. Chvílemi máte pocit, že už někdo spustil tu motorovou pilu, která by měla představení prořezat.

Pokud hudba alespoň neuráží, o „verších“ se to rozhodně říct nedá. Musel jsem si během představení začít dělat zápisky, abych něco podstatného nezapomněl. Protože perly typu „slovanský ráj, kolébku valhalu, Babičku pomalu“ nebo „nebudu všude, budu dole a tak to bude“ jsou prostě perly českého jazyka. Co potom říct o dalších. „Bijte se do hlavy, já si lehnu do trávy“ nebo „Život je život, louka je louka, koukneš do trávy a najdeš brouka.“

Z představení budou rozpačití úplně všichni. Tradiční muzikálový divák bude těžko snášet hodinové zmatené střídání obrazů, kde aktéři jenom občas prohodí slovo (prý je to asociace na E. F. Buriana, to nemohu sloužit). Příjemce náročnějších kusů, i kdyby zmíněné pasáže „rozchodil“, tak se naprosto ztratí v textových banalitách.

Přesto se najdou pasáže, které budou minimálně úsměvné. Pětiminutové zvracení krve syna Hynka se vyznačuje tou nechtěnou dávkou humoru, kterou postmoderní divák ocení. Ale kvůli takovým okamžikům rozhodně nemá cenu do divadla chodit. Při běžném představení vám navíc nedají v polovině zdarma jídlo (my neměli ani sousto, by the way). Ale třeba plánují před představením první dávku koksu zdarma, kdo ví.

PS: Jan Císař v LN tvrdí, že „zaslouží pozornost, neboť překračuje konvence různých žánrů“. Přijde mi to jako chválit Hitlera za překročení konvence vedení války. Pozoruhodné možná, ale chvályhodné těžko.

,

3 komentáře: “Božka! v Ty Krávastice”

  1. Za Hitlera dík; ten Císař je fakt magor, ani neumí skloňovat „ona“, a věta „Už její zjev a vystupování – určitý druh chování – mají schopnost prezentovat se na estetické úrovni, která ukazuje i celkový postoj ke světu“ je taky památná.

    Ale s tím rautem jsem nepochopil, co je na tom chytrého: Takhle diváci právě nevytrvají do konce, ale nají se a jdou radši domů (a jak se vůbec zajistí, aby se včas přemístili od stolů zpátky do hlediště?). Nebo jde o to získat sympatie novinářů tím, že si dají do nosu a přitom to nemusejí protrpět celé?

    A vy jste nic neměli proč? Z recenzentské neúplatnosti, nebo sympatií s hladovějícími neziskovými divadelníky?

  2. S plným žaludkem se spíš přesuneš zpátky do hlediště a budeš doufat, že druhá půlka nebude tak slabá (prý nebyla) a dlouhá (byla). Navíc máš výčitky zdrhnout, když ses najedl na jejich účet :)

    My jsme prostě zdrhli. Navíc tam bylo tolik lidí, že bychom se k občerstvení těžko prodírali.

  3. Já v 99% případů volím možnost koho představení nežereš, toho ani chlebíčky. Navíc na těchto po premiérových rautech (už je pořádají ale dlouho jen ti, co na to mají – právě třeba pan Kratochvíl) vždycky krouží dramaturgové a umělcové a jiní s jedinou otázkou, kterou považuju bezprostředně po představení za neslušnou :)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *