Divadelní střípky
Pár poznámek z poslední doby.
Jiří Adámek: Evropané. Představení postavené na zvucích, obrazech a hercích. Texty příliš nečekejte. Formálně skvěle provedené představení, bohužel fanda měl nakonec poznámku, se kterou musím souhlasit – představení je silně ideologické. Třeba se fanda podělí aspoň komentářem.
Hradec Králové a divadelní festival, kam jsme jeli na minisvatební cestu :)
Liška Bystrouška je takové normální slovenské představení. Neurazí, dá se vidět, ale to je vše.
Pýchu a předsudek jsem chtěl vidět hlavně já, jak se s ní v Uherském Hradišti vypořádali (režie Radovan Lipus). A nebyl jsem zklamán, i když jsem viděl víceméně to, co v kině. Představení se silně drží knihy a posledního filmového přepisu. Většinu vtipů herci dokáží rozehrát, ale mají občas problém s přednesem a přeříkávají se. Inu náročné konverzační dialogy.
Po představení jsme nezachovali dobré mravy a utíkali do Draku na Českou pornografii. Viktorie Čermáková se pokusila dramatizovat náročný text Petry Hůlové Umělohmotný třípokoj. Nesouvislý monolog prostitutky nahradila šesti herečkami různého stáří, které představují různé roviny příběh. Pěkné, i když ke konci zbytečně natahované představení.
Evangelium svatého Lukáše (Na rovinu!) bylo mé první setkání s J. A. Pitínským. Musím říct, že vcelku příjemné, i když v první části jsem se lehce nudil. Inu biblická mravoličnost stokrát omletá. Hezká pointa a odpověď na otázku, proč jsou učedníky kominíci, čeká na konci.
Ostravský Evžen Oněgin je velmi dobré představení, která nemá výrazně hluchá místa, občas pracuje se zkratkou a náznaky, ale v rámci dobrých mravů. Rozhodně doporučuji, když třeba opět budou hostovat v Praze. U tohoto představení jsem poprvé viděl herce při děkovačce brečet. Zřejmě se Tomáši Dastlíkovi něco spojilo. (Fanda slíbil napsat víc, doufám, že to dodrží :)