Bratislava na skok


Bratislava připomíná okoralý zákusek. Ani do něj by se nikdo nezamiloval. Při pohledu na zcvrklé jahody skoro přemýšlíte, zda je to k jídlu.

Ale kromě okoralé slupky má Bratislava také dobré jádro. Sochy v ulicích, stánky s národoveckými suvenýry nebo večerní promítání filmů na náměstí zdarma.

Bratislava není levné město. V ulicích se můžete najíst levně, ale ubytování pod 30 euro na osobu nepořídíte. Náš „hotel“ vytvořený ze studentských kolejí Svoradov za 700 byl akceptovatelný cenově i kvalitou.

Nová část Bratislavy, což je téměř celé město připomíná typický maloměstský syndrom – široké bulváry a masivní křižovatky, po kterých jezdí minimum dopravy. Kupodivu se při tom občas zapomíná na chodce, takže přejít některé křižovatky podle pravidel trvá značnou chvíli.

Jídlo je dobré, i když v centru lehce či více předražené. V průvodci doporučovaný Slovak Pub je kupodivu příjemná i když značně tmavá restaurace a pivnice s dobrým jídlem za přijatelné ceny (halušky asi 70 Sk).

Kromě akce Designéři G4 bylo našim hlavním cílem prozkoumání místních in-line stezek. Po těch jsme pátrali až na místě pomocí internetu a nakonec jsme to riskli a zašli do Petržalky, kousek od starého mostu. Mezi novým a starým mostem je zakreslená cyklosteska ve výstavbě, fakticky je to spíš pro horské kolo.

Ale stačí podejít starý most a napravo začíná skutečná cyklosteska, která se po pár kilometrech rozděluje na brulařskou a cyklistickou část. Cyklisté sice úplně pravidla nerespektují, ale dráha není tak obsazená jak trasy v Praze, takže to příliš nevadí.

Až na hráz do Čunova je to z Petržalky 17 kilometrů a bez menšího tréninku bylo 34 kilometrů docela znát. Podél cesty jsou každé tři kilometry občerstvení slušné úrovně, ovšem se stoupajícími cenami – na začátku půllitr vody za 25, potom 27 a 30. Úplně na konci jsme nic nekupovali, takže kdo ví, jaké ceny jsou u hráze.

V neděli snídaně na Hlávnom namestí (Radničná ulica) v tradiční cukrárně, kde mají výborná gaštanová hniezda a dobrá míchaná vajíčka (žádný rozmixovaný hnus).


3 komentáře: “Bratislava na skok”

  1. ideální inline trasa je ze šamorína do gabčíkova po hrázi. je to, pravda, výlet na celý den, ale moc fajn se tam jede (teda, byl jsem tam asi pred peti lety, ale nepredpokladam, ze by to od te doby nejak vyzazne zmenili … ;-) )

  2. Slyšeli jsme, že to jde i po druhém břehu, ale to máme někdy na příště. Tahle trasa měla výhodu, že začíná hned v centru :-)

  3. My jsme chtěli aj do toho Šamorína, ale mětská doprava tam jede šíleně dlouho, přestože je to od Blavy co by kamenem dohodil…A vzhledem k tomu, že se na Slovensku hodně pije borovička, nevstali jsme moc časně…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *