České potravinové slumy


Onehdá jsem četla článek o lidech, kteří se živí odpadky. Nikoli v indických slumech nebo jižanských favelách, ale normálně v Praze. Vybírají z „konťáků“, co vyhodí jako nepoživatelné pražské super a hyper markety. Dělají to nikoli z chudoby, ale z přesvědčení – jako boj proti konzumní plýtvavosti bohaté společnosti.

Nicméně v zemi, kde ovadlá a hnijící zelenina leží běžně v regálech (jen jí vykrájet!) ztrácí takový apel trochu smysl. Anebo ho naopak nabývá – proč za ty šunty platit, když se patrně ve zcela stejné kondici z regálu přesunou do „konťáku“. Tedy samozřejmě že předpokladu, že si je někdo nekoupí.

Po návratu z New Yorku nás doma vítala prázdná lednice. Vzhledem k tomu, že vršovické Tesco máme dost ohrané a nijak dobře zapsané, zamířili jsme na větší nákup do Intersparu v pankráckých Arkádách. Zdejší potravinářské přízemí se jen do dálky blyštělo, žádný upatlaný krabicový diskont. Řečeno slovy Philla Marlowa: Z deseti metrů to vypadalo jako slušná prodejna. Z bezprostřední blízkosti jako prodejna stvořená k tomu, abyste se na ni dívali z deseti metrů. Zcela nejhoší byl úsek „ovozelu“. Brambory ležely v jedné bedně se slupkami a zbytky hnijící či klíčící cibule. Červená řepa se scrvkla, zkrabatěla a místy se  rozbředla do šedivějící hniloby. Saláty byly unavené, s nahnědlými kraji. Ředkvičky bez šťávy a s natí zcela žlutou a seschlou. Dokonale vystavené odpadky. „Prosím vás, proč tu máte všechno shnilé?“ musela jsem se zeptat pracovníka, který do přepravky doplňoval plesnivějící řepu. Neodpověděl, možná se styděl anebo jednoduše nepochopil tak pitomou otázku.

V New Yorku jsme viděli různé typy potravinářských impériií. Špičková lahůdkářství, splněné sny všech labužníků. Krámky s  úžasnými rybami a mořskými plody a stánky s roztodivnou zeleninou v China Townu. Celé markety specializované na organic, bio a eko věci. Haldy neskutečně barevných a umělých a vším možným chemicky vycpaných potravin, kde narazit jiný než  low-fat či non-fat jogurt bylo nemožné (naštěstí vše se dalo vyčíst z obalů, jen člověk nesměl nakupovat ve spěchu) v obyčejných, na chudší klientelu zaměřených řetězcích. Nikde, ani v tom nejumělohmotnějších ze všech supermarketů si ale nedovolili prodávat zeleninu a ovoce na hraně poživatelnosti. Potravinová stoka opravdu protéká Českou republikou.


2 komentáře: “České potravinové slumy”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *