Tříští se o sebe nejen jazyky, ale i naše zázemí. Většina je ovšem nepřeložitelná..ale i tak si člověk nejvíc pamatuje detaily. Fotku Jana Pavla II v Jaroslawově penežence (nosí papež peníze? Stydím se zeptat). Stefan, který rovná stoly v jídelně s německou pečlivostí takřka podle pravítka. Klišé, ale platné. Fakt, že jediný Kazim a Mohamed přiskočí na pomoc, když dívky vlečou těžké stoly. Západní muži jen přihlížejí. A dialogy, mnoho, mnoho rozhovorů.

Slunce pere, z otevřených okýnek Christerova přeplněného miniauta valíme do světa Coldplay, na plynu noha obutá jen do vietnamek. Vážně prázdniny, za oknem malebné kopečky, červený domečky, co vypadají dobře na fotkách i za pošmurného počasí a všude vlajky, další rozjasňovací prostředek proti gloomy days. Poprvé hledáme cestu na Röra stranden, na sobě plavky. Za zády značku “privat väg.”

” You should not be on privat road !!!” zaječí silně americký akcent z předního sedadla s náznakem paniky.

“Come on, no one has gun here,” odvětí ležérně německý přízvuk .

Střih. Těsně po přednášce o zdejším životním prostředí, plné oxidu uhličitého a větrných mlýnů, promluví náš řecký přítel, dozajista komparzista z “Mojí tlusté řecké svatby” : “That lady is worried about emissions! She must be crazy!”

Stejně pak všichni v objetí zpíváme We are the world za doprovodu trošičku falešného studentského orchestru, a na světové situaci to samozřejmě nic nezmění, ostatně jedna válka právě začala, ale my to snad myslíme v tu chvíli i vážně. A  kdyby nic, jedno pravidlo je zkrátka univerzální: “Never travel to Scandinavia without alcohol.”

“It’s  only too against five,” zesinal Mike, born in the USA, Orlando, Florida. Těmi dvěma myslel kromě sebe ještě svého bratra Chrise. Těch pět je skupinka vymydlených odžínovaných hochů s nagelovanými vlasy, kteří vypadají, že si plnými doušky užívají všech výhod štědrého sociálního skandinávského systému a určitě nevypadají na to, že čtou pod lavicí pilotní příručku. Mike se ale strachoval zbytečně. Všech pět Iráčanů (možná je jeden z nich Afghánec?) sedí kolem mě. Jsem ten klín, který má rozbít jejich malé společenství a přiložit tak ruku k dílu při jejich integraci. It’s a hard job, Mike.  Užívám si ho každý den čtyři hodiny, na odpolední intenzivní výuku švédštiny už hoši v texaskách  – směs kolínské a tabáku – nechodí.