Kočičky v síti

“Jsem z těch večírků nějak unavená,” říká dvířka a já musím uznat, že já taky. Strašně to žere čas a většinou to nic nevyřeší. Mám je rád, ale jednou za čas.

(more…)

“A mimochodem, ten Intel Bore Duo je zajímavý,” říká mi zástupce Intelu a já teprve zjišťuji, k čemu došlo. Podobně mi později píšou z Microsoftu o Vista Dome Premium. Ovšem největší perla automatické korektury našeho lektorského oddělení je samozřejmě hned v názvu místo LYNX.

(more…)

Zaznamenávat každý den je momentálně dost zbytečné, pokud nechci blogískařit. Jsou období, kdy jsou stále nějaké nové podněty, a pak jsou období, kdy se zdánlivě nic neděje. Navíc poslední týdny píšu nebezpečně mnoho v práci a do Vánoc se to, zdá se, nezlepší. (more…)

- V tělocvični máme piano.
- Hej?
- Hej

A aké to dnes bolo?
- Dobré.
- Hej?
- Hej.

Plíživě se mezi nás dostal podzim. Dráčci, barevné listí, houby a lezavo. Střídám dvě a tři vrstvy oblečení, abych cítil tepelnou pohodu nebo lehký chlad. Rád cítím podzim na těle. Stačí vejít do zateplené místnosti a je dojem úplný. Teplo se rozlije ztuhlými údy a já postupně rozmrzám.

Teď se ovšem začínám klepat jako ratlík. Jedna věc je říct “já to odpřednáším”, druhá to skutečně udělat. Jednu celodenní přednášku už mám za sebou, skoro před šesti lety, ale tentokrát to bude jiné. Dohnat poznatky z oboru, všechno vstřebat, utřídit a ještě předat dál. Nesmíme si dávat neskromné cíle. Utěšuju se tím, že není moc lidí, kteří by toto téma dokázali kvalitně udělat. Většinu navíc něco diskvalifikuje, takže je na mě, abych pomohl vytáhnout PMA nějaké peníze z evropských fondů.

A potom všechny ty drobnosti, které mezitím spaly, ale to už půjde tak nějak průběžně…

Opět v komorní sestavě, ve čtyřech v Lokále, kde kromě Hoegaardenu mají i sladké Leffe a podprůměrný hermelín. Jen tak si vyrazit a pokecat si. Nic jsem nečekal, ani jsem na to neměl čas, ale bylo to zase příjemné setkání. Jak poslední dobou nemám čas nikam chodit, s nikým se domluvit, tohle bylo organizované narychlo a sešli jsme se všichni.

Průměrný i souhrnný pocit: zlepšující

Poznámka: uvažovat o novém mobilu – 1,8 dne mezi dvěma nabitími už není ideální

Tagy: dámská jízda, hoegaarden

Ve zpožděném letadle na pravidelné lince Amsterdam – Praha čtu v novinách rozhovor s ředitelem Národní knihovny Vlastimilem Ježkem. Na dotaz, na co potřebujeme novou a drahou budovu odpovídá mimo jiné tím, že knihovna není jen místem, kde si půjčíte knížky a zase vypadnete, nýbrž místem, kde si budou lidi dávat schůzky a chodit na další kulturní akce. Zrovna se vracím z místa, kde jim to právě takhle tři měsíce úspěšně funguje. (more…)

Aniž bych chtěl být negativista, zaznamenal jsem jisté změny od pobytu v sýrii. Například zelenina tady chutná jak bláto. Lidé se mračí a pokladní v Jedové chýši bych nejradši praštil (banální důvody: platíte penězi a stravenkou stejné firmy jako vývařovna, ale přesto vám odmítají vrátit). A pak se něco stalo s počasím, i když to je to nejmenší, co mi tady vadí. (more…)

Od příjezdu z dovolené jsem se moc nezastavil. Až tak, že fotek mám upravenou asi polovinu a postupuji malými kroky. Do toho se objevují poníci, až bych si pomalu mohl otevřít konírnu. (more…)

Koupit českou mrkev, brambory nebo maso, to jde snadno. Ale jak dál vařit z českých surovin? Česnek mají buď z Číny, Španělska nebo Nizozemska, co je geograficky blízká surovina? A jablka? Nakonec jsem česká jablka našel, ale byl to trochu quest.

Nová trouba troubí a nový šporák špóruje, takže příprava lahůdek byla přímo ukázkově snadná.

Poznámka do budoucna: naučit se v malé kuchyni fungovat ve dvou.