Archive for the ‘sklad dekorací’ Category

Zákon takřka přírodní

Pondělí, Březen 17th, 2008

Pokladna Národního divadla v paláci Kolowrat. Nevkusný interiér ze začátku devadesátých let, všude plakáty zvoucí na inscenace ND. Letáčky. Před prosklenou kukaní výrazně natištěná omluva za zrušená představení. Před kukaní mírná fronta.

Kupující paní (přebírá lístky na čerstvě odpremiérovaného Dona Juana s „Don Utilem“ a pro jistotu testuje pokladní):

Už ste to viděla? Já sem vo tom ještě nic neslyšela.

Pokladní (opatrně):

Já měla furt službu. Ale kritiky byly todlento… ne moc dobrý.

Kupující:

Fak jo? No ale vona ta kritika má přece dycky vopačnej názor než divák, že jo.

(na tvářích pokladní a kupující je znát vzájemné porozumění. Chvilková harmonie. )

Všechno je relativní

Středa, Říjen 3rd, 2007

Pokud je známkou dospělosti, že na pohřbech se nebrečí, asi nikdy nevyrostu.

(Pokračování textu…)

Kuchyňské humoresky

Čtvrtek, Září 6th, 2007

Tohle je spíš příspěvek, který by měl napsat zwíře, ale komu už si člověk má postěžovat, než blogu?

Nikdy by mě nanapadlo, že objednaná montáž kuchyně může být vysoce adrenalinová záležitost. Tahle napínavá historka trvá už od pondělí. To se ozvalo kuchyňské studio, že bohužel zítra ráno kuchyň nepřivezou, protože se nedostává montážníků. Ale někdy během dne prý aspoň dovezou z Rýmařova kuchyň v krabicích a složí jí u nás. Celý den tak trávíte takřka zaklesnutí ve startovních blocích, protože telefonát ze studia znamená bleskový přesun domů. Večer je konečně kuchyň na místě, ale zjistí se, že parta zapomněla ve studiu nějaké komponenty. Nemůže proto přijít brzy ráno, ale až po desáté. Až otevře studio. Když se nikdo neobjeví ani v poledne, pojmete podezření a voláte do studia. Paní se velice diví – oni u vás nejsou? Místo nápravy se dozvíte, že řemeslníci jsou bohužel na telefonu nedostupní. Celý den upouštím lávu, až večer se opět ozve studio: sehnali jsme nějaké chlapíky z Moravy, ve čtyři ráno vyrazí k vám, s přestupem ve studiu pro zapomenuté komponenty jsou u vás v deset. Takže si třetí den zařizujete, abyste mohli pracovat doma a napjatě čekáte. V deset se skutečně ozve telefon. Parta je na místě. Bohužel to místo leží na opačném konci Prahy. Místo na místo dodání se hoši na faktuře podívali na stálou adresu zákazníka. O vývoji situace vás budeme informovat. Výjimečný stav a stanné právo trvá.

Oběd s fauny, kentaury a minotaurem

Pondělí, Srpen 13th, 2007

Z natáčení Toastie podruhé

(Pokračování textu…)

Potkan v osmém patře

Neděle, Srpen 12th, 2007

Opět o ničem jiném, než je divadlo.

(Pokračování textu…)

Nebezpeční komáři na Labi, zloději orgánů a nadšený štáb

Středa, Srpen 8th, 2007

„Praha je krásná, ale zarazilo mě, že jsem nenarazila na žádnou lékárnu,“ říká mi japonská kolegyně, zatímco se nudíme na jednom z mnoha prostojů na natáčení filmu s krycím názvem Toastie (kdo chce, tak si vyhledá). Mí zahraniční spolureportéři z různých koutů světa bydlí v luxusním hotelu hned vedle Malostranského náměstí. Hotely, bary, suvenýry. I když domorodce z tohoto koutu Prahy dávno vypudili progresivní investoři, nikoho asi nenapadlo, že i turista občas potřebuje v blízkém dosahu drogerii, lékárnu, čistírnu.
„Pokud potřebujete nějaké léky, třeba můžu pomoct,“ nabízím.
„Ale kdepak, chtěla jsem si koupit sprej na tělo proti komárům,“ opáčí Japonka. Teď zas koprním já. A tak vysvětluje, že zítra přece jedeme do nebezpečné divočiny, rozuměj na natáčení u Labe. A řeka rovná se nálety komářích výsadkářů.
Tomu se říká kulturní rozdíly a předsudky v praxi. O něco později si na toto téma stěžuje Mexičanka: vadí jí, že prý je podle průvodce každý cizinec automaticky gringo, kterého chtějí domácí náležitě oškubat. A přidává se Polka, kterou urazilo varování v průvodci, podle než se v Polsku běžně kradou turistům orgány.
Celým natáčením nás pak provázejí otázky jinak plachého Asiata, který se nám ostatním radši nepředstavil. Když se odváží položit někomu otázku, ptá se na zkušenosti štábu v zemi s temnou komunistickou minulostí. Odpověď, jakkoli již upřímná či ne, ho vždycky zklame: oh, it’s amazing! Nakonec viditelně okřeje, když konečně uspěje u návrhářky kostýmů: české látky nemají tu kvalitu, tak je museli nakoupit v Itálii.
P.S. V září se chystáme do Sýrie. Už teď se mi protiví představa zahalených ramen a dlouhých kalhot. Tomu se říká kulturní rozdíly a předsudky v praxi.

Komentáře

orgány (e*v – MailWWW) Vloženo 12.08.2007, 21:09:35
prý ne :)

(Fanda – MailWWW) Vloženo 13.08.2007, 13:13:24
Já mám s Polskem ty nejlepší zkušenosti. Třeba požár v divadle:-) Ale to všechno ostatní jsou ošklivé pomluvy.

Kecky Honzy Révaie

Pondělí, Srpen 6th, 2007

A taky ještě:

Tři meče

neplatné polské zloté

zesilovače

tenorsaxofon

královské korunky

35 metrů dlouhý prodlužovací kabel

reflektory

štrasové šperky  a keramické prasátko

Namátkou ze seznamu věcí, které od konce  července postrádá litvínovské Docela Velké divadlo. Lupiči jej vybíli prakticky dokonale a odtančili v rytmu muzikálů v  Révaiových teniskách.

Banální historka

Pondělí, Červenec 30th, 2007

Večeře před hřibitovem, snídaně uvnitř

(Pokračování textu…)

Hercova rukověť aneb spílání kritice

Pondělí, Červen 18th, 2007

Až vám budou herci říkat, že kritikové jsou skvadra a tudíž není možné si jich vážit, tak jim věřte.

(Pokračování textu…)

Příspěvek zamítnut!

Pondělí, Květen 7th, 2007

Dokonale kapitalistické Národní divadlo

(Pokračování textu…)