Začít dovolenou v Sýrii v Budapešti se nám měsíc před dovolenou zdálo jako fajn nápad. To jsme ještě netušili, jak budeme mít před dovolenou napilno a jak by nám ten půlden odpočinku přišel vhod.

Na letišti prší, ale než stihneme přijet do města, vítr mraky rozfouká. Budapešťské metro je nuvěřitelně gloomy – nízké, slabě osvětlené, takže není divu, že mají maďaři tolik sebevražd. Jdeme přes řetězový most Sechényi na hrad do Budy, kde se zrovna koná vinařský veletrh. My ale zapadneme do kavárny Ruszwurm, která je tady už minimálně sto let, na kávu a zákusek, který mají opravdu famózní.

Přes rybářskou baštu sejdeme k řece až k Parlamentu, kde se památník povraždění Židů. Tvoří ho pouze sochy bot na břehu řeky. Neuvěřitelně působivé.

Pak se ale projeví jídlo z Malevu a my z posledních sil dáme zavděk záchodům v tureckém bistru. Potom se vydáme do Váci út, abychom zjistili, že jsme měli jít po Váci u. Naštěstí je po cestě ZOO, Szechényi a městský park. Zpátky jdeme po Andrássy út až k opeře. Rozhodujeme se, kde si dáme jídlo – prázdné žaludky nejsou nic pěkného a další jídlo v Malevu by nebylo dobré na začátek dovolené.

Na náměstí Liszt Ferenc tér zapadneme do lehce turistické lehce dražší restaurace s typickým maďarským jídlem. Necháme tam asi 6200 forintů, ale jídlo stojí za to.

Ještě uděláme procházku po Váci u, kterou konečně najdeme, a potom se jdeme nudit na letiště.

Letadlo má lehké zpoždění, ale letíme. Jídlo je naštěstí trochu lepší, ale Dvířka už ho neriskuje – já jenom částečně.