Plnění přání našich otců je asi momentální téma. Psal o tom fiksu, ale počítám, že to bude obecnější jev. Dvířčin otec si pořizuje venkovní krb s udírnou a časem i rybníček, můj otec si koupil motorové rogalo a nové auto. Docela hezké hračky, ale nějak mě to nechává chladným.

Kupodivu mnohem víc mě trápí neschopnost někdy pracovat víc a pak myšlenky na nový Řím. Připadá mi, že Česká republika momentálně jenom urychluje dění ve světě. Že klipovitost, příklon médií k bezvýznamnosti a nutnosti, aby zprávám a informacím porozuměl každý dovádíme do extrémů. Stačí se podívat na nový portál tn.cz, kde je kultura pouze v části RedNews mezi fekálním pornem, zvratky a Karlem Gottem. Úplně dole se krčí bezvýznamně film a hudba. Žádná literatura nebo divadlo. Navíc hudba i film autory zajímají hlavně ve spojitosti se skandály.

Jak řekli v průzkumu čtenáři jedněch novin, v novinách chtějí víc lokálních zpráv. Tedy okradení paní Novákové, zapíchnutí paní Svobodové a story o tom, jak feťácký syn pana Vonáska vyraboval lékárnu a potom se pozvracel v parku. Nezajímá je, co se děje v Praze, to je pro ně moc daleko. Možná ještě celostátní volby, ale šlus, tím to končí. Jedno z nejsprostějších slov (ano, sousloví) je „vzdělávat čtenáře“. Zkuste to vyslovit v českých médiích a může to být to poslední, co tam řeknete.

Bohužel ve světle toho je snaha dělat něco náročnějšího rovnou odsouzena k nezdaru. Inzerenti potřebují oslovovat své cílové skupiny, což jsou většinou masy a ty bohužel opět slyší jenom na první druhou signální. Neschopnost vidět za finanční výsledky za další kvartál nebo fiskální rok je nakažlivá. U nás sice nejsou akcionáři, ale snaha všech firem urvat z koláče okamžitě co nejvíc je očividná.

Ale třeba je to pouze můj omezený mediální pohled a skuteční lidé by mě vyvedli z omylu. Ti lidé, kteří ani nečtou noviny a všechny informace mají ze zpráv televize Nova.

PS: Zajímalo by mě, jestli v ČR by tohle dopadlo jinak. Dokážu si tipnout média, která by odolala vábničce, ale určitě by nebyla všechna.

Možná vám to nepřijde moc soudržné, ale chtěl jsem si hodit myšlenky na papír a někdy to třeba rozvedu.