-
Proč jsem se celý týden nedostal ke cvičení
Pondělí Vstávám, připravuji snídani pro sebe a holky, chvilku se protahuji, cvičením se to nazvat moc nedá, odvedu dítě do školky a spěchám na poradu. Po práci na hřiště, potom domů udělat večeři, vykoupat a uložit dítě. Mína usíná skoro o půl desáté. Já usnu málem taky, trochu se probírám kolem desáté, to už cvičit…
-
Než si stačíme všimnout, děti vyrostou
Alespoň tahle část z reklamy je skutečně pravdivá. Fotky nás sice trochu vracejí v čase, ale jaké jsme skutečně měli pocity, když byla paní profesorka maličká, si už téměř nevzpomínáme. Vzpomínám si, jak jsem ji nosil na jedné ruce a houpal, protože nechtěla být v klidu. Také si vzpomínám, že nesnášela zavinovačky. Ať jsme ji…
-
Děti jsou kruté
Když jsem Mimíně zpíval jako malé, vypadala, že ji to baví a někdy při tom i usnula. Jenže kde ty loňské sněhy jsou, některé věci už neplatí. Když jsem jí zpíval posledně, tak se v postýlce vztekle otočila vlevo nahoru a zašátrala ručičkou v místě, kde má natahovací hrající hračku. Paráda, už si ji umí…
-
S kočárkem kouskem Belgie
Když se sestra na rok přestěhovala do belgických Brugg, bylo jasné, že se za ní vypravíme. V Belgii jsem již několikrát byla, ba tam i kratičce (asi dva měsíce) žila a tahle země, mlsným kočkám zaslíbená, se mi vždycky líbila. Když jsem do ní přijela po půlročním pobytu v Anglii, kde jsem byla stižena pro…
-
Mámo, máme hlad
Nikdy si nebudeme říkat mámo a táto, přece nebudeme blbí, abychom se rozplývali nad dítětem. Žádný plurál majestikus, žádné žvatlání, nic takového nás nikdy nepostihne… Člověk mladý je člověk naivní. Ale začnu trochu zeširoka. Míňolix nebylo dítě přesně plánované, ale nebylo ani nechtěné. Prostě přišlo do našeho života tak nějak přirozeně. Pracovní jméno vzniklo složeninou…