Každý pátý dopis na čtenářské lince končí touto větou. Americký radar, přidávání řepkového oleje do nafty nebo cokoli jiného. Lidé cítí bezmoc a snaží se ji ventilovat.

„Ale tady nemůžete psát, že jste novináři,“ tvrdil Dvířce pracovník Syrského konzulátu. Snažila se mu vysvětlit, že je to napsáno i na potvrzení o zaměstnání. Měl by se člověk stydět, že je novinář?

Bezmoc zažíváme i jinde. Například když mall přijme zboží zpět a ani po měsíci nevrátí peníze. To jim voláte a zjistíte, že pracovník zrovna vaši „zakázku“ nezanesl do počítače. Doma prohrabete všechny krabice a potvrzený doklad nemůžete najít. Nakonec jim voláte znovu, na reklamacích to nikdo nebere, ochotný hlas v telefonu vás ujistí, že vám někdo zavolá, ale stejně se nic neděje.

Pak jsem naopak za novinářský průkaz věčný – test elektronických obchodů se blíží a vypečená storka se tam bude dobře vyjímat. Ještě z nich dostat ty peníze.