Úhoř – to jsou takové tkaničky


Jenom, kdybych potřeboval někdy příště vědět, jak se stahuje úhoř, chtěl bych poznamenat, že se poruší kůže kolem dokola kousek za hlavou. Pod odchlípnutý okraj se strčí špička ostrého nože a odchlípne. Jednou rukou chytíte úhoře za hlavu, druhou za právě uvolněnou kůži a táhnete. Zbavení kůže už jde víceméně samo, jen někde je třeba si pomoci nožem, kdyby se chtěla kůže přetrhnout. (Podobně, představuji si, se musí svlékat hadi.) Důležité je stahovat od hlavy – od ocasu to nejde :)

Ale myslím, že žádné příště nebude. Možná to bylo pouze receptem, ale úhoř byl dost nevýrazný a naopak tučný.  (Maďarská kuchařka uvádí rovnou „jeho maso je velmi tučné, těžko stravitelné“.) Samozřejmě lepší domácí úhoř než filé v Jedové chýši, ale příště koupíme jinou rybu.

Recept: staženého úhoře naporcovat, ideálně zbavit páteře a naložit na půl hodiny do osoleného mlékem do chladu, potom okapat, obalit v mouce, položit do vymazané zapékací misky, nahoru dát kousky másla a nechat péct


6 komentářů: “Úhoř – to jsou takové tkaničky”

  1. no tohle asi nijak výrazné ani být nemohlo, ne? bych to viděl na vyšperkování trochou bylinek a možná na podlití nějaké jemnější bílé … :-)

  2. některé ryby chutnají samy o sobě, tohle bylo spíš tučné :)
    každopádně příště zkusím nějakou jinou…

  3. úhoř vždy jen uzený – mými předky (děda a máma) oslavován k nepříčetnosti

  4. Vida jak to je :)
    Ve Vlasovi a Bradovi si dělali úhoře. Nevím, jestli je Franta Skála skutečně jedl nebo mu pouze připadali vizuálně zajímaví. Každopádně uzení by jim mohlo prospět.

  5. Chtěl bych vidět kolik sprostých slov u vás padlo při stahování toho Úhoře?Mě osobně to jde pěkně na piču :-(

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *