-
Sama mezi Iráčany
-
Jak to dělaj? Na Orbitu
Odpoledne jsme trávili na koupališti. Přehlídka nedokonalosti, různé fáze ovadlosti. Blahobytnost a apatičnost zkoncentrovaná na dece. Jeden by ani neřekl, že partička tanečníčků, která s hbitostí spidermanů vyšplhala na patnáctimetrovou ocelovou konstrukci sloupu a dvou otáčejících se lopatek, je stejný živočišný druh. Celou masu železa rozpohybovávají pouze těla tanečníků, kteří dokážou – aspoň očima nás…
-
V Dánsku vínem, u nás kafem, v Rusku zmrzlinou
-
Zákon takřka přírodní
Pokladna Národního divadla v paláci Kolowrat. Nevkusný interiér ze začátku devadesátých let, všude plakáty zvoucí na inscenace ND. Letáčky. Před prosklenou kukaní výrazně natištěná omluva za zrušená představení. Před kukaní mírná fronta. Kupující paní (přebírá lístky na čerstvě odpremiérovaného Dona Juana s „Don Utilem“ a pro jistotu testuje pokladní): Už ste to viděla? Já sem…
-
Supermani, anděl a jedna panna
-
Pěna dní (křenová a šunková)
-
Better go..
Některá poznání bolí. I velice talentovaní lidé, kamarádi k tomu, dovedou vytvořit průšvih. To je tak, když máte herce neohebné stejně jako tvárnice, které si zvolíte za hlavní významový prvek. Když se u svých typů spolehnete překvapivě na slovo než na obraz, který ovládáte spíš. Když necháte lidi, kteří to neumí, atakovat publikum. Když téma…
-
Byl jeden domeček, v tom domečku stoleček..
Skoro vždycky vstupuju do divadla s nadějemi. Pokud jdete na něco strašného, vždy můžete doufat, že budete příjemně překvapeni a pokud na někoho osvědčeného, šance na zážitek tak nějak předpokládáte. Režie Jiřího Pokorného patří do té druhé kategorie – asi proto mě teď několikrát za sebou zklamal. Nedávno si ovšem vylepšil razantně reputaci. Dokonce tak,…
-
Patlálie
-
Zápisky z mrtvého notýsku II
Poslední dobou má docela problém s reflexemi divadla na tomto blogu. Myslím, že to znají všichni, kdo se živí permanentním datlováním čehosi do počítače. Ti, kteří mě za to platí, mě docela vytěžují, do toho se pravidelně ozývá Článkový vyděrač s nastřelenejma vlasama a nově rovnátkama. Když pak vyzbyde kus, který náhodou nemusím psát, užívám…