Od příjezdu z dovolené jsem se moc nezastavil. Až tak, že fotek mám upravenou asi polovinu a postupuji malými kroky. Do toho se objevují poníci, až bych si pomalu mohl otevřít konírnu.

Koupit českou mrkev, brambory nebo maso, to jde snadno. Ale jak dál vařit z českých surovin? Česnek mají buď z Číny, Španělska nebo Nizozemska, co je geograficky blízká surovina? A jablka? Nakonec jsem česká jablka našel, ale byl to trochu quest. Nová trouba troubí a nový šporák špóruje, takže příprava lahůdek byla přímo ukázkově snadná.…

nebo naopak mi někdo přeje jenom to nejhorší. Pokud je to tak, vychází to úplně „skvěle“.

Studenoteplé dny připomínají podzim a nakažené kaštany předčasně shazují listy a zároveň kvetou. „Je to choroba, klíněnka,“ komentuje bláznivé stromy Dvířka. Obraz zkázy, který působí téměř romanticky.

Každý obor má svá specifika, proto si dnes řekneme, jak rozumět základním pojmům z DM.

Každý pátý dopis na čtenářské lince končí touto větou. Americký radar, přidávání řepkového oleje do nafty nebo cokoli jiného. Lidé cítí bezmoc a snaží se ji ventilovat.

Kuchyně už je ve stádiu zrodu. Porodu. Tedy vytekla plodová voda, pokud mám použít nejbližší příměr…

Ani se moc nedivím Marku Dvořáčkovi, který si postěžoval, že mu cukety příliš nechutnají. Včerejší zážitek, kdy kuchař zkazil lilek, byl hodně silný. Lilek, božský lilek, a zkažený. Myslím, že je na čase začít proti Jedové chýši boj. Zatracení žabožrouti – chtějí vydávat stravenky a ještě u nich máme předražené hnusné jídlo. Hell.